Archiv zápasů - září 2000 | |
26. 9. 2000 - Borek A máme za sebou další match na hrbolatém drnovišti na Borku, tentokrát po dlouhé době v roli papírového outsidera - proti o bod vedoucímu Tornádos. Navíc v nevhodném termínu, takže jsme začínali v 5 a zbytek hvězd dorazil přímo z tréninku po zahájení zápasu. Začalo se pod taktovkou soupeře, než jsme se srovnali, vychytal Milda první střely, posléze jsme převzali iniciativu a ve chvíli, kdy dorazil Pávča, Krejča a Mesta jsme již byli lepší. Soupeř hrál opatrně, vědom si naší úderné síly, nakonec ovšem kapituloval po krásných střelách Pávči a Růži. Za stavu 2:0 došlo ke klasickému jevu - podcenění situace, místo zklidnění a zvýšení náskoku hanebně propadla elitní čtveřice - v době, kdy na hřišti byl Pávča, Krejča, Růža a Mesta soupeř vyrovnal na 2:2. První gól má na bedrech Pávča, jež si přiliš nevšímal sbíhajícího obránce, jež trefil velmi přesně k tyči, na druhém gólu se podepsala defenziva celé čtyřky. PO vystřídáhní ještě udělal jedinou chybu v zápase Milda, když šel do zbytečného souboje na vápno, tam ovšem útočníkn přehlavičkoval jak Fidu, tak Mildu a poločas jsme prohrávali. Ve druhé půli jsme měli protihráče na polovině, z neustálého tlaku jsme kromě řady tyček vytěžili štastný gól Rendy - po brejku napálil do brankáře, od něj ho trefil míč do gsichtu a okem zaznamenal vyrovnávací branku. Poté přidal ještě Krejča vedoucí branku. Bohužel jsme se nechal v té době Pávčou ukecat a pustil ho na závěr místo sebe do obrany. Nehráli jsme dobře, zápas byl nervozní, Růža se pustil do soupeře slovně (za to že ho napálili několikrát ve zdi), Renda vyráběl jeden faul za druhým a nemohlo to dopadnou než tak, že po rozehrávce jedné standardky se míč dostal k soupeři před bránu těsně, tam ho Pávča a Fido nedokázali odkopnout a ve skrumáži rozhodčí odpískal 25 vteřin před koncem penaltu. I když terén, míče připravené souupeřem fotbalu rozhodně nepřály, nasazení a vůle byly nedostatečné. V bráně si Milda, ač nemocen, počínal velmi dobře, měl celou řadu zákroků, jeden gól jde z větší části na něj. Fido se snažil celkem hrát odzadu, nepropadal takticky, ale neměl štastný den - ocitl se u dvou gólů soupeře a když byl 2x sám v dobré střelecké šanci, míč kopl špatně. Renda celkem spolehlivě, měl zjevně největší chuť ke hře, dal gól, snad jen zbytečně fauloval. Mesta se v obraně trápil, velmi často nevynuceně chyboval - spolu s Pávčou se opravdu snažili tvořit hru, ale oba ztratili mnoho míčů - vepředu pak měl smůlu na tyče. Růža neměl dobrý den, prostě s Pávčou tvoří nebezpečné útočné duo, ale taky velkou hrozbu pro naši bránu, protože se ani jeden prakticky nevrací. Oba dva navíc sice dali gól, ale byli z tří obdržených a to je mizerné vysvědčení. Krejča si s Mestou vzadu nerozuměl, ve druhé půli se zlepšil. Já jsem ve svém čase na hřišti toho dopředu moc nevymyslel, ale gól jsme nedostali a jeden dali. Michal byl velmi spolehlivý a i když ho nechali samotného vzadu, takticky zvládl velmi dobře, v útoku se neprosadil. Prostě bod z toho terénu je nakonec dobrý, špatně se na něm prováděly kombinační akce - jednu excelentní předvedl Krejča - poslal krásnou dlouhou lajnu na Mestu, ten křížný pas k tyči, kdy ovšem Růža z kroku minul.
4. mistrovský zápas podzimu
Na strašlivém hrbolatém hřišti v Mladém jsme sehráli první pohodové
utkání sezóny.
Začali jsme, i přes celkem silnou sestavu, soustředěně, vzadu bez
větších problémů a
od počátku soupeře jasně přehrávali po všech stránkách. Bohužel prvních
8 minut bez
gólového vyjádření vyložených šancí v podání Mesty a Stejskyho. Postupně
se však podařilo
některé vydařené akce zakočit, zápas se dohrával v naší režii, již v
exhibičním tempu
s nátlakem. Z něho sice soupeř vytěžil řadu brankových příležitostí, ale
nyní excelentní
brankář (já) vychytal první nulu sezony.
Na rozdíl od předchozího zápasu obrana výtečně usměrňovaná Bezíkem,
velmi spolehlivě i Renda
a Krejča, všichni se zapojili úspěšně do ofenzivy. Útočníci poněkud
lehkovážnější, Růža
málo pohyblivý, bez jiskry, Pávča občas zbytečně ztrácel míče, Stejsky
zazdil tak 4 góly,
jež mu ostatní připravili, ovšem mužstvo šlapalo a po zásluze bylo za
svůj náskok odměněno
možností zahrát si pohodovou druhou půli.
3. mistrovský zápas podzimu
V tomto mači jsme měli již víceméně nůž na krku - po předchozí domácí
prohře se Zahájím
by další znamenala značnou újmu našim ambicím na solidní výsledek v
sezoně, anžto další
3 zápasy nyní hrajem venku, na jistě tragických hřištích.
Bohužel, jako v předchozích dvou případech, i nyní nám zápasy velkého
fotbalu narušily
základní sestavu, opět nemohl Růža, Kupy nyní ani Mesta. Na poslední
chvíli dorazil Pávča
a obětavě se zjevil též Kopr.
Zahájili jsme s velkou koncentrací, již tradičně technicky soupeře
přehrávali, záhy
jsme se ujali vedení 2:0. Po vstřelení druhého gólu nastal tradiční úkaz
- vymizení obrany
čehož soupeř využil k vyrovnání - nejprve po obtížném vyhození od
brankáře Renda neudržel míč
a soupeř nezadržitelně skoroval, poté nechali za sebou obránci
několikrát volné hráče, při
poslední chybě - od Kopra - zaznamenali protihráči gól zblízka.
Až do konce se pak hrálo mimořídně obtížně, soupeř vycítil šanci, my
jsme byli nuceni
hrát do plných, zatímco po našich přečetných závarech brankář soupeře
neustále přehazoval
naše obránce a i ve druhém poločase se řítil jeden protiútok za druhým.
Krátce po zahájení 2.půle jsme se opět ujali vedení po výborném
forčekingu Renda doslova
vydoloval míč v rohu a poslal jej útočníkům před prázdnou bránu, bohužel
záhy po typickém
brejku bylo srovnáno. Po dalších závarech jsme tentokrát přímočarou
excelentní akcí na
tři doteky znovu měli navrch, soupeř se ovšem nevzdával a mnohokrát
musel náš brankář (já)
bravurně zasahovat. To ovšem nepomohlo po rohu, kdy Fido nechal hráče
skorovat ze 2 metrů.
Zlomem v zápase byl až time, jež jsem vybral, zúžení sestavy a
následné 2 góly v síti
těžce vzdorujícího Interu.
Z individuálních výkonů nelze nekomentovat 5 gólů Stejskyho, i když v
poli poztrácel spoustu
míčů, tak spolu s Pávčou vytvořili silnou údernou dvojku. Pávča ovšem
velmi až nezvykle často
u lajny přicházel po kličkách o míč a soupeř z toho stále hrozil. Renda,
ač špatně obut, odvedl
jeden ze svých lepších výkonů jak v útoku, tak v obraně. Kopřík měl
trošku slabší den, Fido
zahrál slušně první půli, ve druhé byl zase mimo. Michal se celý zápas
nechytil, vršil jeden
odevzdaný balon za druhým, soupeř byl nad síly jeho kliček přes nohy, s
čímž se nevypořádal.
Bezík se želbohu nechopil taktovky vůdce hry, dnes kazil více přihrávek,
než obvykle, sice
technicky na soupeře platí, ale i při dobré podpoře ofenzivy by prostě
hráči jeho formátu neměli
za zády zůstávat pravidelně útočníci soupeře. Vůbec takticky hrál Inter
podobně, jako Borek, takže
tentokrát většina našich chyb nevyplynula prvotně ze špatného vracení
útočníků, ale ze špatné
poziční hry obránců.
Jinak ale excelentní utkání plné napětí, v soutěži jsme letos zatím
nenarazili ani na
soupeře nad síly, ovšem ani na žádné kokodáky.
Tragický zápas, první porážka na domácím hřišti v hale SKP, navíc se
soupeřem, jež stejně jako my, je nováčkem soutěže. Tím byl dán i obraz
utkání ? protivník dobře věděl, co může čeka, připravil se na to a
uspěl.
I když začátek ? rychlé vedení 2:0 po gólech Mesty a Krejči, vypadaly na
pohodovku, záhy se v naší defenzivě objevila obrovská okna. Kupila se
chyba na chybu vzadu, Bezík jako bez mozku hnal celý zápas dopředu,
nedbajíc na soupeřovo kontry (což je platné, že nahraje na 4 branky,
když neuklidní hru odzadu, nesrovná ostatní hráče?).Naprosto zoufalý
Fido, kazil 90% nahrávek a v závěru zápasu vše korunoval neustálým
vybíháním do útoku, čímž nutil útočníky bránit. Ospalý Krejča se vyměnil
v půli s Bezíke,šel dozadu, nicméně na hře to příliš nezměnilo. Ujali
jsme se vedení ještě jednou na 3:2 po gólu Mesty, soupeř do půle otočil
po kritické hrubce Fidy, který nedůrazně šel na půlce do souboje 1:1,
jež prohrál takovým způsobem, že protihráč šel sám na kasu, a vlastním
gólu tečí na 3:4.
V první půli útočníci vystřídali jen jednou, čímž nechali Michala zcela
nerozehraného, vina padá na Mestu, který zamrzl na hřišti (omluvou mu
budiž, že bez něj by se zápas zvrhl v debakl). Po poločase jsme ještě
stačili golem Michala srovnat na 4:4, pak rozpoutat útočné peklo, kdy
zámek Bezík+Krejča +Mesta držel soupeře ve vápně a zasypával střelami,
ovšem ten odolal a my jsme inkasovali laciné góly po chybách obrany i
brankáře. Ten se zaskvěl jednou, kdy zlikvidoval brejk dvou hráčů, poté
měl několik slušných zákroků, ale od 8 minuty druhé půle pobíhal venku z
brány, což nás stálo další gól. Poté již jen křeč a dotahování náskoku,
zápas končil v nadšení hráčů Zahájí, před zápasem se chystajících na
náklad gólů ve vlastní síti.
Zbývá jen podotknout, že účast nebyla nejlepší, Kupy se omluvil pro
nemoc 3/4 hodniy před zápasem, golman Jagy si vypnul radši mobil a Růža
bez omluvy nedorazil. Tím se stalo, že tři nejlepší střelci mužstva byli
mimo hru (Pávča pro zranění jen chytal).
20.9.2000 Mladé
První zápas sezony, bohužel na strašlivém terénu VSZ, z nějž jsem měl
obavy již před
sezonou. Z tohoto pohledu výsledek zápasu s ambiciozním soupeřem
výborný, předvedená
hra potěšila méně. Jagy přijel pozdě, do brány se postavil Kopr a
nezachytal, v obraně zejména
zásluhou laxního přístupu útočníků k defenzivním povinnostem, zely
značné mezery.
Dostali jsme samé laciné goly, navíc opět tragická produktivita, dle
šancí to mělo být o 5 golů
již před pauzou. V první půli opravdu strašlivě vypadal Růža, který se
nepohnul, ve druhé polovině
trošku přístup zlepšil, navíc potvrdil pověst kanonýra a při mizerném
výkonu stejně dal 2 goly.
Bohužel při počtu 4 hráčů v poli těžko může jeden z útočníku pobíhat
pouze na soupeřově
polovině jako nějaký Rivaldo. Bezík a Kupy standard, největší chuť a
rozehranost projevoval Mesta,
který navíc přidal 2 goly. Fido bez excesů, hodně kazil přihrávky, ale
po naběhnutí dal pěkný gol.
Já jsem se ovšem na tom terenu moc jistě necítil a dal jsem vzadu
příležitost konstruktivnějšímu
Koprovi.
|